OSS!
Další společný rok je za námi. Byl vyjímečný? No samozřejmě že byl. Jako každý rok, jako každý okamžik, který strávíte s někým, s kým je vám dobře, nebo činností, které dáváte spoustu času a ona vám vrací spoustu energie. Přesně tím, je pro mě čas strávený v Dojo.
Byl to rok, kdy jsme se mohli vrátit z karantén do dojo, kdy jsme mohli jet na první společné týdenní soustředění na Husovku. Kdy začala chodit na tréninky naše Eliška a svojí pílí a snažením, motivovala nejednoho staršího bojovníka k ještě lepším výkonům. Ale také je to rok, kdy jsem se rozhodl začít s novou tradicí.
Víte, že na medaile, poháry a diplomy moc nejsem. Spíše mi udělá radost propocené karategi a unavené svaly po dobrém tréninku, ale vyjímky potvrzují pravidlo.
Takže je tu pohár pro bojovníka roku, který poprvé v pětileté historii našeho dojo předám do rukou jednoho z mých žáků.
V žádném případě nejde o hodnocení jen technické vyspělosti, či fyzické zdatnosti. Platí to, co se snažím vštípit každému, kdo k nám do dojo přijde, tedy že karate-do není jen o tréninku v dojo, ale je to o sebedisciplíně, pokoře a tvrdé práci především o práci sám na sobě kdykoliv a kdekoliv.
Ve čtvrtek 16.6. od 16:30 se budu těšit na všechny žáky naší Shotokan Karatedo školy Vinařice na posledním tréninku toho školního roku!
oss!
Tomu se říká panečku motivace!! 🙂