Den První
Vyjeli jsme z Vinařic chvilku po čtvrt na devět a domluva byla, že zastavíme na mekáči na záchod. Když jsme v disco dodávce míjeli mekáč ve 130 km rychlosti, věděl jsem, že tato cesta nebude jen tak. Čůrání jsme odložili až na KFC s vyplatilo se, na parkovišti jsme našli sice přejetého, ale krásného roháče, kterého většina dětí viděla poprvé.
Na Husovku jsme dorazili po půl dvanácté, vybalili, převlékli a vychutnali si výborný oběd.
Po obědě jsem děti rozdělil do 3 skupin a za doprovodu bubnů kapek deště, si každá skupina vytvořila svoji vlajku, kterou budou reprezentovat celé soustředění.
Po cca 10-té přeháňce jsme vyrazili ven směr Kolínská bouda, kde jsme u lehkého občerstvení přečkali asi 2 přeháňky a pak se oklikou vrátili na Husovku. Po večeři jsme si odhlasovali seznamovací superdisco večer a opravdu to stálo za to!(tančil i personál)
Po sprše šly děti spát a poslední opičáci usnuli až po druhé výstraze nočního běhání kolem chaty…
Tak dobrou Vám všem do nížiny
foto níže v odkazu:
https://karatevinarice.cz/fotogalerie/husovka-2026-den-1/
Den Druhý
7:00 Budíček, no fakt ještě spali, to je snad poprvé za historii soustředění na Husovce. Rozcvička probíhala v klidu a cestou na snídani jsem zaznamenal i několik pochvalných komentářů…
Po snídani bohužel pršelo, ale kdo je připraven, není překvapen!
Začali jsme zdravovědou a to zlomeninami a jejich fixací, všichni se fačovali a vyráběli dlahy, ale venku pršelo dál i po ošetření patnáctého pacienta. Vytáhl jsem lékárnu, vyjmul vše možné a vrhli jsme se na druhy krvácení a jejich ošetření. Nejvíce samozřejmě bodovalo škrtidlo a turniket, kterým si všichni minimálně jednou přiškrtili krevní oběh na noze či ruce.
Oběd rosetnul den a mraky na obloze. Konečně přestalo pršet a my mohli po obědě vyrazit do lesa cestou na Tetřeví boudy.
Na Tetřevkách jsme si dali jen něco lehčího, takže třeba hranolky s kečupem a tatarkou, nebo brambůrky s malinovkou. To byla ovšem špatná volba a následky se začaly projevovat už u placení a naplno se ukázaly, a to doslova, cestou zpět na Husovku. Šavlový tanec, za který by se nestyděl nejeden Maďar, předvedla Ella hned 2x a prozradila nám všem, co měla k snídani, obědu a na Tetřevkách. Večer už byla dobrá a tak si mohla společně s ostatními vyzkoušet, jak „snadné“ je rozdělat oheň pomocí křesadla, což bude jeden z úkolů v souboji 3 týmů.
Ranní absence pohybu zapříčinila, že ještě ve 21:30 nebyl na pokojích klid a já splnil, co jsem jim slíbil, když nebudou v klidu. Ano dali jsme si večerní běh a žabáky, pak už byl klid a šli spát.
Zítra nás čeká dopolední trénink venku a odpoledne další procházka… a kam to bude? To si přečtete zase zítra.
Tak dobrou noc!
p.s. všichni jsou v pořádku
foto níže v odkazu:
https://karatevinarice.cz/fotogalerie/husovka-2026-den-2/
Den Třetí
Ráno všichni šlapali jako dobře namazaný stroj, asi pomohl večerní běh.
Po snídani jsme ohodnotili pokoje a hurá na první trénink na Husovce!
Dali jsme si hodinku tréninku pod dozorem Sněžky a zbylou hodinu do oběda strávily děti na trampolíně, hraním fotbalu, střílením z luku, nebo prostě jen tak zevlováním kolem chaty, kde bylo na slunci nádherně a v závětří se dalo i opalovat.
Po obědě byl klid a od 13:30 jsem zařadil druhý trénink, kde jsme se věnovali úderům a kopům do lapy. Po odpoledním tréninku jsme si dali svačinku, přebalili se a vyrazili na Rozhlednu Hnědý vrch a Lyžařskou boudu. Večeři jsme stačili jen tak tak, ale takřka celodenní pobyt na čerstvém vzduchu v horách nechá občas zapomenout i na hlad.
Po večeři se všechny 3 týmy radily a volily strategii na zítřejší bojovku, která se ponese ve znamení survival a týmy do toho budou muset šlapat. A co jsem viděl jen přípravu…, bude to stát za to
Tak už se těším a vy se těšte na zítřejší report, kde vše odhalíme!
Dobrou noc do nížin!
FOTO z třetího dne zde:
https://karatevinarice.cz/fotogalerie/husovka-2026-den-3/
Den Čtvrtý
Rozcvička? No jasně!
Dnes rest day, takže střelby z čehokoliv, soutěž o ostrostřelce, volný čas strávený podle sebe a odpoledne Survival soutěž s 5 úkoly pro 3 týmy. Legenda zněla, že tým vědců překvapila bouře na hřebenech Krkonoš.
Jeden člen týmu si zlomil ruku, v mlze nenašli batohy s materiálem a ztratili cestu. Úkol pro celé družstvo: ošetřit zraněného, vytvořit přírodní filtr na očistu vody, vytvořit přístřešek na přespání, rozdělat oheň pomocí křesadla a upozornit na sebe záchrané složky.
Tři týmy spolupracovaly jako hodinky a o to šlo. Do limitu 1,5 hodiny se vešli všechny týmy, ikdyž dva z nich měli na mále a tak za cenu penalizace zvolily pomoc dospěláka.
Po vyhlášení vítězů survival závodu a střelecké soutěže jsme sli na večeři, ale to nebylo vše v 19:00 jsme se opět sešli venku k vyhledávání zavalených kamarádů z laviny. Marně jsem v řadách dobrovolníků hledal oběť zasypání a tak jsem se musel spokojit se zahrabáním pouze pípáku.
Děti nadšeně hledaly a dokonce nacházely v docela krátkých časech ukrytý pípák. Po večerní hygieně jsme si poslechli pohádku od Jana Wericha „Až opadá listí z dubu“ a okolo 21h bylo už ticho.
Zítra máme naplánováno koupání na Jeleních loukách, tak držte palce, ať to počasí nezlobí!
Foto ze 4 dne zde:
https://karatevinarice.cz/fotogalerie/husovka-2026-den-4/
Den Pátý
Tentokrát jsem rozcvičku udělal dobrovolnou vzhledem k únavě většiny osazenstva. Po snídani jsme se vrhli na trénink a po tréninku jsme ještě dořešili resty z letošních zkoušek. Do oběda bylo volno a každý ho trávil po svém. V permanenci byla trampolína, pískoviště i fotbalový míč. Po obědě jsme chvilku orazili, ale už ve 13:00 jsme vyrazili směrem na Jelení louky, kde bylo domluveno koupání v bazénu a nanuky za odměnu. Po cestě jsme si v tůni Zeleného potoka vyzkoušeli otužování a ve vyhřátém bazénu na Jeleních loukách jsme strávili skoro hodinu a půl blbnutím, závody v plavání, souboji na ramenou, prostě děti v bazénu…
Před odchodem jsme ještě zacvičili kata, což mělo velký úspěch u přihlížejících, které jsme nemuseli 2x přemlouvat a dali si to s námi také.
Cestou zpět jsme ještě pomohli školce z Brandýsa nad Labem v překonání Liščího potoka a pak už jen fotka na Konci Světa, Lamy na Severce, Liščí jámy a na večeři.
Po večeři jsme rozjeli country potlach, oheň a zpěv – to nám jde!
Buřtíky na ohni vše zarámovaly a den jako korálek se blížil ke zdárnému konci.
Dnes bylo ticho chvilku po zalehnutí, asi šetří síly na zítřejší Sněžku!!!
Dobro noc Vám všem do nížin!
Oss!
Foto níže
https://karatevinarice.cz/fotogalerie/husovka-2026-den-5/
Den Šestý
Plán byl jasný, ale znáte to: „Lidi plánují a Bohové se smějí“
V noci přišel další atak nevolnosti, ale ráno bylo všem dobře a tak jsme mohli v 8:45 vyrazit do Pece k lanovce. Hodinu před námi už vyběhl náš předvoj Patrik, aby zjistil jaká je situace v Peci, na Růžohorkách a na samotném vrcholu Sněžky…ano šel pěšky.
To my jsme společně překonali až fobii z lanovky některých členů a společně jsme vyjeli až na vrchol Sněžky do výšky 1603 m.n.m., kde jsme posvačili, tradičně si zacvičili kata a já předal 2 certifikáty na vyšší kyu, jejichž zkouška proběhla o 600m níže.
Sestup byl náročný pro teplé počasí a také ne zcela 100% kondici všech, včetně mě, díky zdravotním komplikacím, které nás provázeli od prvního dne soustředění. Ale statečně jsme bojovali a pomohli nám i zastávky na boudách po cestě zpět na Husovku. Na Výrovce jsme se zdrželi déle a někteří i poobědvali, za to na Bufítku došlo jen na lehké občerstvení v podobě lízátek a těžký nákup suvenýrů jako jsou turistické známky nebo dokonce knihy.
Na Lyžařské boudě jsme si opláchli nohy v místním „Kneipově chodníčku“ a sestup na Husovku byl už rutinou, kterou absolvujeme někdy i vícekrát za soustředění. Návrat v 17:59 byl potvrzením, že timing máme my karatekové opravdu zvládnutý. Po večeři vykoupat a spát?
Kdepak na soustředění Karate z Vinařic….převléknout do tanečního a vzhůru na disko trysko…..všichni dospělí jsme v tu chvíli záviděli dětem jejich rychlý restart sil.
Zítra konečněěě nebo uuužžž domů?
Rozhodnutí nechávám na každém z Vás
Dobrou noc….
foto zde:
https://karatevinarice.cz/fotogalerie/husovka-2026-den-6/
Den poslední – odjezd
Ranní rozcvička byla dobrovolná a tak jsem se vydal před chatu trochu se protáhnout a rozdýchat v ranním horském vzduchu.
Samotný budíček s pomocí reproduktoru a písně Skřítkové vylezte z mechu už začíná být také tradicí posledního dne našeho soustředění.
Po snídani a bodování pokojů jsme se rozloučili s 5 členy naší posádky, kteří potřebovali být doma o něco dříve a my ostatní vyrazili na nedalekou Kolínskou boudu na zvířátky a prolézačkami. Poslední oběd jsme si dali opět na Husovce, rozloučili jsme se s personálem a poděkovali za jejich ochotu a vstřícnost s letošním bojem o přežití s virózou.
Odjezdu z hor za krásného počasí je mi vždycka trochu líto, nebylo tomu jinak ani tentokrát, ale buďme rádi, že vše dopadlo dobře a nikdo nemusel předčasně opustit soustředění.
Cesta domů v 8 člené posádce byla jedna dlouhá diskotéka, kterou přerušila jen pauza na čůrání a lehké klimbnutí diskžokeje po zastávce na nanuka.
Přátelé, kamarádi, tak zase za rok…. nebo dáme něco o podzimní prázdniny?
Mám ještě spoustu nápadů, jak vytrhnout děti od jejich placatých kamarádů, poskytnout jim trochu lehkého diskomfortu, aby se posílily na cestu jménem život, ale ten reálný, ne virtuální, kde jich bohužel žije čím dál tím více….
Oss!
https://karatevinarice.cz/fotogalerie/husovka-2026-den-sedmy-odjezd/