Oss!
Je to týden a den, co jsme se vrátili z pohádkově prosluněných Krkonoš, kde jsme strávili 6 dní spolu. Spolu jsme ráno vstávali, spolu jsme šli na rozcvičku, spolu jsme vždy čekali až bude mít i ten poslední louda nachystanou snídani, abychom si společně popřáli dobrou chuť a spolu se nasnídali. Napadá vás, proč používám tolikrát slovo spolu? Ano, chci ho zdůraznit. Byli jsme všichni jako jedna rodina, spolu. Přestože šlo o tři různé skupiny dětí, které se vídají jen v šatně, když jdou na trénink, rychle se spojily a vytvořily skvělou partu, kde větší pomáhali menším třeba i utřít slzičky stesku po domově.
Znovu se mi potvrdilo, že když děti dostatečně zabavíte, unavíte, nadchnete pro činnosti, které třeba ještě nikdy nedělaly, zapomenou na svoji vybíravost v jídle a po celodením výletu, slupnou polévku od oběda, zapečené těstoviny a zakončí to pudinkem k kakaem. Ne, neměly hlad. Jen jsme na 6 dní otočili poměr mezi vydanou a přijatou energií. To bylo u každého jídla nadšení a jásotu…radost slyšet. 🙂
Nechci znovu popisovat, jednotlivé dny, činnosti, výlety a podobně. Toto vše je popsáno zde:
Chci vám připomenout a přiblížit tu úžasnou atmosféru a pozitivní energii, která z nás, z celé té skupiny vyzařovala. Byla to jedním slovem: Pohádka!
Krkonošská pohádka. Její zkrácenou 19 minutovou verzi přikládám níže do odkazu. Nenajdete v ní sice Anče, Kubu a hajného, za to uvidíte přátelství, partu a spoustu nadšených dětí. A když vydržíte až do konce, uvidíte dva opravdové samuraje 🙂 v plném nasazení 🙂 🙂
OSS!